Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Návstěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

PAMĚTNÍ DESKY A KAMENY

PAMĚTNÍ DESKA IGNÁCE SICHELBARTHA
pamětní deska Ignáce Sichelbartha. foto Milan MichálekIgnác Sichelbarth se jako jezuitský misionář v 18. stol. dostal k císařskému dvoru v Pekingu. Působil tam jako malíř a hudebník, později byl císařem jmenován mandarínem. Více o Sichelbarthově životě a díle
Nejdeckému rodákovi byla 24. října 1999 odhalena pamětní deska, která je umístěna na severovýchodní staně Nejdecké skály (u městské polikliniky).  Pískovcový reliéf je dílem sochařky Markéty Horňákové.

 

PAMĚTNÍ DESKA VLADIMÍRA RÁŽE
deska rážZnámý český herec Vladimír Ráž se narodil 1. července 1923 v Nejdku. Vystudoval pražskou konzervatoř, od roku 1954 působil v Národním divadle. V roce 1984 mu byl udělen titul zasloužilý umělec, v roce 1997 získal ocenění za své dlouholeté účinkování v dabingu. Celá desetiletí spolupracoval s Českým rozhlasem, kde vytvořil mnoho rolí.
Vladimír Ráž hrál v řadě celovečerních filmů, televizních inscenací a TV seriálů. Pro všechny generace českých diváků je navždy králem Miroslavem z filmové pohádky Pyšná princezna. (Film byl předváděn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 1952 a byl vyznamenán cenou za film pro děti.)
Vladimír Ráž zemřel 4. července 2000, krátce po dovršení 77 let, v Praze.
V sobotu 23. června 2001 byla u příležitosti 12. Poutě dobré vůle v Nejdku odhalena pamětní deska Vladimíra Ráže která je umístěna na jeho rodném domě v ulici Bratří Čapků č.p. 441.  
Více o Vladimíru Rážovi

PAMĚTNÍ KÁMEN OTOKARA KORCE
Pamětní kámen Otakara Korce. Foto Archiv MěÚPoručík letectva Otokar Korec byl v leteckém boji s fašisty sestřelen u francouzského města Amiens. 
K uctění jeho památky byl 4. června 2001 odhalen pamětní kámen s deskou v místě, kde stál jeho rodný dům čp. 110 v Nádražní ulici (dnes mezi Základní školou a firmou Witte Nejdek).  
Iniciativa vztyčit nejdeckému rodákovi pamětní kámen vzešla z občanského sdružení JoN - "Jde o Nejdek". Více než pětitunový kámen pochází z koryta řeky Rolavy. Není nijak opracován, jeho podobu tvořila celé věky sama řeka.
Více o O.Korcovi

PAMĚTNÍ DESKA H.K.HENISCHE
deska HenischVědec světového formátu H.K.Henisch se zapsal do historie Nejdku zejména svou knihou První tanec v Karlových Varech, ve které vypráví o době mezi dvěma světovými válkami i v Nejdku. Pamětní deska byla odhalena 16. června 2007 na jeho rodném domě v ul. Bří Čapků čp. 591, ve kterém žil až do podzimu 1938. Pamětní desku realizovalo a financovalo OS JoN - Jde o Nejdek ze sponzorských darů.
Více o životě a díle H.K.Heinische 

PAMĚTNÍ DESKA JOSEFA PILZE
deska PilzJosef Pilz se do dějin města vepsal jako učitel, radní a především kronikář města. Je autorem knihy Dějiny města Nejdku, první ucelené publikace o historii regionu. 
V sobotu 11. prosince 2010 byla odhalena pamětní deska, která je umístěna na domě č.p.557 na náměstí Karla IV. V tomto domě žil Josef Pilz od roku 1905 až do své smrti. Pamětní desku financovalo OS JoN - Jde o Nejdek.
Více o Josefu Pilzovi

PAMĚTNÍ KÁMEN J.W.GOETHA
Pamětní kámen J.W.Goetha. Foto Dita MíkováOd soboty 30. srpna 2014 je v Nejdku opět k vidění kámen s pamětní deskou J.W.Goetha, který je umístěn před místní poliklinikou. Nacházíl se poblíž místa, z něhož J.W. Goethe kreslil skálu s věží při své návštěvě Nejdku. Kámen - žulový kvádr - pochází z levého břehu Rolavy z lesa u nedalekého sídliště. Autorem reliéfu je nejdecký výtvarník Heřman Kouba, který je i autorem reliéfů na Nejdecké křížové cestě. Poblíž místa byl vysazen Goethův oblíbený strom Gingko biloba (Jinan dvoulaločný). Zřízení pamětní desky v Nejdku bylo součástí projektu o.s. Andělská Hora, o.s. JoN - Jde o Nejdek a Rotary klubu Karlovy Vary, jehož cílem je obnovit pamětní desky připomínající Goethovy návštěvy v regionu.
Více o Goethovi a jeho návštěvě Nejdku

PAMĚTNÍ KÁMEN FRANTIŠKA RAJMANA
Rajmanova vyhlídka. foto Dita MíkováFrantišek Rajman byl prvním představitelem města po 2. světové válce, významně se podílel na otevírání českých škol a na první vlně osidlování města českým obyvatelstvem. 
V roce 1947 byla na Kříovém vrchu instalována černá mramorová pamětní deska. Umístěna byla v místě, kde Rajman během svého života rád sedával na tzv. Rajmanově vyhlídce. Je odtud krásný výhled na město. Text na desce zněl „Bratru brat­rem, sestře sest­rou budeme“. K obnově pamětní desky došlo v roce 2002.
Více o Františku Rajmanovi